Archive for month: Říjen, 2011

Bezpečnost IT prakticky

31 Říj
31.10.2011

Všechny ty antiviry, antispywary i firewally jsou vám jednoduše k ničemu, když někdo napíše trojský kůň pro pár desítek počítačů, který nebude v definici antivirů a svá data bude nahrávat přímo do gmailu. Ukázkové zdrojové kódy v .NETu pro takové viry lze velmi snadno na internetu najít, takže si pak říkáte, jak se vlastně zabezpečit.

Možná vám to přijde vtipné, ale lidé kteří se živí bezpečností IT jí často ani tak moc nerozumí. Realita je taková, že existují speciální check-listy, kde zaškrtnete „blokování pomocí mac adresy – ANO“, „test nejběžnějších hesel – ANO“ atd. Bezpečností specialista poté přijde, pustí pár nástrojů, proskenuje celou síť, dá štempl zabezpečeno a hotovo. Nicméně takovouto síť je jednoduché i tak napadnout, například pokuď jste zaměstnanec dané společnosti, a vaše přístupy do sítě jsou oprávněné.

Pravda o bezpečnosti IT je taková, že nic nelze 100% zabezpečit, navíc až 80% útoků pochází od interních zaměstnanců společnosti. Ostatně pro někoho, kdo vaši síť dobře zná a má k ní regulérní přístup není vůbec těžké získat nějaká cenná data. Ale co to cenná data vlastně jsou? Kolik kdo bere? Obchodní korespondence? Upřímně řečeno většina dat, co máte na počítači je nízké ceny, nemá proto vůbec význam je nějak zabezpečovat.

Když si to vezmete kolem a kolem, tak do e-mailu vám chodí 90% reklamních zpráv, že by si je někdo přečetl? To asi stěží. Bál bych se spíše toho, že mi někdo ukradne mobilní telefon a prohlídne si v něm mé smsky, než toho, že se mi někdo naboří do počítače. Stejně tak bych se bál více toho, že mi někdo ukradne či zabaví laptop než toho, že jej mám zavirovaný. A proti odcizení laptopu se dá bránit poměrně jednoduše TrueCryptem, který zašifruje zdarma celý pevný disk – ten také používám.

Podle mého osobního názoru je bezpečnost IT často přeceňovaná. Například mnoho firem blokuje svým administrátorům přístupy na firewallu, nicméně kdyby je někdo chtěl opravdu nabourat, tak by stačilo aby na server – ke kterému mají zaměstnanci legitimní přístup, nainstalovat Hamachi a protuneloval si tam přístup – to už ovšem nikoho nezajímá. Hlavně management je šťastný, že nad prací administrátorů, má pomoci technika s firewallem jakousi páku, jak jim zabránit k neoprávněnému přístupu k systémům, kdyby se administrátor například rozhodl společnost opustit.
Zobrazeno: 1429x

Jak sedět ve správném vlaku

29 Říj
29.10.2011

Dělat technologii, co je právě v kurzu, lidi do ní investují a točí se v tom právě prachy, o tom celé IT dnes je. Když jsem tu psal článek Zlaté časy v IT, Miroslav Ponkrác v komentářích namítl, že dříve IT nebývalo tak jednoduché jak si myslím, neboť něco nakonfigurovat na tehdejších počítačích bylo složité.

Ano, to je pravda, ale dříve existovaly de fakto jenom pécéčka, a pokuď jste to s nimi uměli, tak jste měli dobrou šanci se tím i uživit. Dnes si to ovšem nedokážu představit, neboť lidé prostě o správu pécéček zájem nemají, je v tom znatelná převaha lidí, kteří tomu rozumí nad lidmi, kteří toto poptávají. Na této technologii se jednoduše řečeno nedá už vydělávat.

Ovšem jsou tu technologie jiné, počítejte s tím, že cokoliv masivnějšího jako je třeba webdesign, vývoj android/iPhone aplikací apod. je slabě výdělečné. Ještě za dob své školy jsem si přivydělával ve webdesignérském studiu, a můžu osobně říci, že práce to byla úmorná a plat byl nízký. Relativně jsem pracoval 2x tolik za poloviční plat než když jsem se živil správou linuxu a cisco switchů.

Proč tu píšu ovšem o správném vlaku? Protože abyste se uživili jako webdesignér, musíte být absolutní špička, zatímco abyste se slušně uživili jako Java programátor, stačí když jste i lehce podprůměrný. Jednoduše řečeno Java programátoři sedí v lepším vlaku než webdesignéři, je o ně větší zájem a vyšší poptávka.

Důležité je pochopit, že dnes to, že pracujete v IT vysoké peníze jednoduše nezaručuje, často vyšší plat než vy může mít kdejaká asistentka (tím nechci nijak snižovat jejich významnost). Pokuď chcete jít tam, kde peníze opravdu jsou, jděte do enterprise IT a snažte se pochopit problémy, které mají obrovské společnosti. Když do toho trošku uvidíte, všimnete si, že to jsou opravdové oříšky k rozlousknutí. Jak například postavit infrastrukturu tak, abyste byly dostupní 24×7, když máte k dispozici jenom velmi omezené finanční zdroje v řádu stovek tisíců? To už zní trošku jinak než jak naprogramovat web za 30.000 Kč, nebo ne?
Zobrazeno: 1613x

Home office nebo kancl?

27 Říj
27.10.2011

Kdysi jsem měl zajímavý režim, pracoval jsem pro firmu z Británie z Čech, a do práce jsem lítal letadlem, samozřejmě jednou za čas, ale i tak. Bývával jsem celé dny doma na telefonu.

Asi po dvou měsících jsem zavolal šéfovi a povídám mu, že nemůžu být celé dni doma úplně sám, že sem tam musím někam zajít, a on na to „ok“. Takže jsem si celé dni mohl dělat téměř co jsem chtěl a myslel jsem si, jak jsem úspěšně mladý skončil téměř v důchodu.

Co ovšem byl problém byl ten omezený styk s lidmi, a také velké množství volného času. Člověk si doma utvoří návyky, které nejsou moc dobré, tak například naučíte se vstávat v 10:00, to si zajdete na snídani, ve 12:00 si uděláte oběd atd… Efektivita nikde, sotva se podíváte na práci a stejně de fakto nic neuděláte. V té době bohužel ještě neexistovali coworkingová centra – nebo jsem o nich alespoň nevěděl.

Proto se nedivím, že spousta lidí práci z domova odmítá, nicméně i kancl má své nevýhody. Je v něm relativní ruch, člověk se nemá kde natáhnout – když potřebuje zapřemýšlet, atd… Není to také úplně ideální pracovní místo. Navíc, pokuď nemáte do čeho píchnout, musíte si tam svých osm hodin odsedět. Pak často chodí podnikatelé a říkají „vždyť oni si to chodí sem jen odsedět“.

Asi nejideálnější je flexibilní pracovní doba spojená s prací domova. Když potřebujete zajdete do kanceláře, tam vše osobně vyřešíte a můžete jet. Divili byste se, jak jsou dni, kdy se jednou za čas ukážete v kanceláři efektivní!
Zobrazeno: 935x

Školení – proč vám ho nikdo nezaplatí

24 Říj
24.10.2011

Firmy nechtějí školit lidi, ale raději přijmou již vyškolené pracovníky, klidně i za víc. Proč? Zaměstnavatelé se oprávněně bojí, že si uděláte školení ještě ve zkušební době (třeba v ceně 100.000,- Kč), vezmete si věci a hup k lepšímu zaměstnavateli a za lepší peníze. Slyšel jsem o případech, kdy společnost zaplatila technikovi školení za bezmála půl milionu korun, a on si poté vzpomněl, že by chtěl přidat. Nu, společnost odmítla, technik si vzal své věci a šel za lepším. Takže důvod, proč neplatit zaměstnancům školení tu určitě je.

Na druhou stranu je zase spousta zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům nezaplatí školení ani po roce či dvou, kdy u nich pracují, a to je zase druhotný extrém. Je potřeba chápat, že společnost by do zaměstnance neměla na školeních přehnaně investovat, protože zaměstnanec se může vždy rozhodnout odejít. Nicméně se zaškolují dokonce i prodavačky, tak proč by IT specialista, který dělá znatelně složitější a komplikovanější měl být firmou míň vzdělaný než prodavačka? Pravda, školení pro prodavačku stojí 1.000 Kč, pro IT specialistu možná 100.000,- Kč, ale i tak.

Solidní je přijmout člověka s trošku nišším platem, a hned na pohovoru mu nabídnout, že ho vyškolíte, a pak mu po čase i přidáte. Takový člověk vám může být vděčnější než kdekdo, kdo už zkušenosti a znalosti má.
Zobrazeno: 1407x

Zkušenosti s fotoknihami

22 Říj
22.10.2011

Strašně se mi líbí v poslední době možnosti digitální fotografie, nejenom co se týká úpravy fotek, ale i možnosti vyvolat si fotku jako plakát, obraz na plátně či klasickou fotoknihu. Už jsem využil toho, že jsem si z internetové galerie stáhnul fotku a nechal si tak za přibližně 500 Kč vytvořit obraz na plátně přesně podle toho, co se mi líbí.

Nyní jsem se však rozhodl pro fotoknihu. Asi nejlepší fotoknihu, co jsem kdy viděl dělá Cewe Fotokniha. Mají bezvadný software pro Windows, který toto umožňuje, a má velmi mnoho možností. Je to až k neuvěření, jaké jsou rozdíly mezi poskytovateli fotoknih.

Nedávno jsem na slevomatu zahlédl fotoknihu Piklio za půlku ceny, tak jsem nelenil a šel to zkusit. Výhoda Piklia je ta, že nepotřebujete k editaci žádný software, vše se odehrává přes web, takže například můžete velmi snadno importovat své fotky z Picasy, čehož jsem také rychle využil.

Balík Piklio s logem

Nevýhoda Piklia ovšem je, že jejich webová aplikace je děsně omezená, neumožňuje fotky natáčet, různě kombinovat, a pokuď například chcete automaticky upravit barvy musíte to dělat u každé fotky zvlášť. Navíc mají relativně dlouhý termín dodání (10 pracovních dnů).

Zajímavostí bylo to, že mi paní na infolince (kde se naštěstí nemuselo čekat) řekla, že pracují do 20:00, ale když jsem přišel na pobočku, byla tam napsána otvírací doba 9:00-17:00, nicméně stále se tam svítilo, tak jsem zkusil zazvonit na recepci, a hle vydali mi mé fotoknihy i tak.

Hezká tovární hala Piklio

Celkově bych řekl, že celý proces objednávání a vydávání knih Piklia je trošku nevychytaný, vůbec třeba z mailů není jasné, kde si máte fotoalbum vyzvednout, co je potřeba sebou atd. Na vše se musíte ptát na infolince, atd… Na druhou stranu si říkám, jedná se o relativně mladou společnost a je třeba dát jim šanci – třeba se to časem zlepší, nicméně kdybych měl zaplatit za koupi Fotoknihy normální peníze, určitě raději půjdu do té Cewe s Windows softwarem.
Zobrazeno: 1504x

Být na internetu, ale kde?

19 Říj
19.10.2011

Chtěli byste být víc viděni na internetu? Tak to si web jednoduše nekupujte, není to totiž vůbec o tom, zda-li nějaký web máte či nemáte, ale úplně o ničem jiném. V první řadě byste se měli zamyslet vůbec nad tím, zda-li pro vás či vaši společnost nějaký web vůbec smysl má, často totiž nemusíte web vůbec vlastnit.

Jakto? Pokuď chcete prodávat zboží, tak určitě nejlepší je k tomu využít klasické Aukro.cz, nejenomže dostanete kompletní prodejní kanál, ale hlavně i propagaci. Jakmile totiž máte zboží k prodeji, jste solidní, a nebojíte se trošku zaplatit na poplatcích, je Aukro asi nejlepší způsob prodeje zboží, kdy vůbec nemusíte řešit nějakou propagaci na Google AdWords, výstavbu webu, programátory, exporty na Heureku apod. Prostě už to všechno zpočátku máte, a můžete se soustředit hned na to hlavní – prodávat.

Stejně tak, pokuď máte Hotel, a chcete jej na internetu zpropagovat, můžete využít nabídky incomingových cestovních kanceláří, různých cestovních webů, fór apod.

Proč se tady o tom bavím? Protože spousta lidí se bez žádných zkušeností hrne do tvorby webu a jeho SEO optimalizace bez libovolných zkušeností. Především využívat internet jako marketingový kanál je úplně o něčem jiném, než tvořit web.

Web je totiž prvotně jenom jakási kapka v moři webových stránek, něco kam nikdo nechodí, a kde o návštěvnosti můžete první dva roky tak leda snít. Pokuď už se pro web rozhodnete, berte jej pouze jako doplněk dalších svých internetových aktivit, v případě, že váš core business plán samozřejmě není provozovat web.

Když se podíváte na úspěšné internetové projekty, tak to jsou lidé, kteří často publikují v diskuzích, twitteru, facebooku, píší komentáře atd… Jejich přítomnost na internetu je často trošku komplexnější. Web vám možná stačil v začátcích internetu, ale dnes si pouze s ním už nijak nepomůžete. Navíc pokuď chcete komunikovat na internetu, je potřeba si na to vyhradit čas – spoustu času, teprve poté se můžete dočkat úspěchu.

Důležité je pochopit, že internet není pouze o webu. Když budete mít sebelepší web, který nebude řádně propagovaný, bude vám vše úplně k ničemu. Například pokuď někdo na vaši stránku odkáže ve fóru – to poznáte ze statistik pomocí referalls, je vhodné zajít do onoho fóra a ihned reagovat na kritiku. Je dobré mít – například v Google Docs jako spreadsheat (jednoduchou tabulku) webů, které na vás odkazují, chodit a pravidelně je kontrolovat.

Je potřeba udělat milión drobností proto, abyste byly na internetu úspěšní, a to stojí čas někoho kdo nad tím bude celé dny sedět, a jak známo „čas jsou peníze“. Propagovat svoji firmu a produkty na internetu stojí spoustu peněz, a bohužel to často nemůže dělat nikdo externí. Jde vlastně o marketingovou komunikaci, a tu by měl udržovat někdo interní, kdo ví jak to ve firmě chodí. Bohužel na toto se často zapomíná.

Jen se podívejte na novou Zuno Bank či Equa Bank, tyto nové banky se sice snaží konkurovat mBank, ale moc jim to nejde. Proč? Protože vůbec nekomunikují po internetu, nereagují na požadavky klientů, a vlastně se bojí nějakého feedbacku. Spousta firem je tak strašně zabedněných ve své komunikaci s klienty, že to až bolí, když to člověk vidí.

Navíc za úspěchem často stojí roky tvrdé práce, a to i v prostředí silně konkurenčního internetu. Každý druhý si myslí, že měsíc zamaká na webu, a penízky se pak jen pohrnou, ale tak to nefunguje. Na webu se musí pracovat třeba dva roky, než si získá nějakou reputaci a návštěvnost.

Na kolik to teda přijde? Pokuď na webu nebudete dělat sami, počítejte s tím, že můžete zaplatit 10.000 Kč měsíčně za jeho údržbu někomu jinému, to je třebas 240.000 Kč za 2 roky. Jak vidíte, nejedná se o malou částku, a vždy když někomu řeknu – hele web tě bude stát minimálně sto tisíc, tak kroutí hlavou, a říká, že mu ho dneska udělá kdejaký studentík za pár tisícovek. Neudělá, alespoň ne s obsahem a jeho údržbou, a o to tu jde především.
Zobrazeno: 1343x

Zlaté časy v IT

17 Říj
17.10.2011

Rok 2 000 byl rokem absolutního boomu v IT, akcie firem – zejména těch internetových, se řítily do zázračných výšin, a všichni věřili, že to může trvat do nekonečna. Pamatuji se, jak mi bylo pár let a lidé se o mě prali, nabízeli mi takové různé pseudo manažerské pozice, šílené peníze a málo práce. Vím o lidech, kteří v té době pracovali v labu způsobem, že přes večer si nechali v serverovně vychladit pivečka, a přes den je popíjeli.

Jistě si řeknete, že to snad ani není možné, jaktože zaměstnavatelé byly tak benevolentní? Pravdou zůstává, že v té době jste klidně mohli z práce dát výpověď, a za dveřmi čekalo dalších deset zaměstnavatelů, co vás bez obav bylo ochotno přijmout (většina lidí v té době měla problém zapnout počítač). Znal jsem pár lidí, kteří tohoto tvrdě využívali, a de fakto jejich životní sny se začaly plnit.

Akcie Microsoftu chytají strop v roce 2000

Problémem stejně jako u realitního boomu bylo a je, že nic netrvá věčně. Trh se brzy nasytil, a od té doby to jde s IT už jenom z kopce. Mzdy – alespoň ty reálné, ustavičně klesají a nároky zaměstnavatelů stoupají. Kde jsou ty doby, kdy zaměstnavatelé svým zaměstnancům platili téměř za surfování na internetu.

Mnoho lidí už jednoduše přišlo na to, že IT zlatá vejce jednoduše nenese, a tak se to pro ně stal jen obor, který je pro jejich podnikání jenom dalším nákladem. Ostatně právě proto jsem založil tento blog, abych psal o tom, jak udělat to, čemu se celý svět IT brání – snížit na to náklady.

Když si přečtete nějakou literaturu o IT, libovolný časopis či knížku, všude se dočtete jenom rady, jak to udělat vlastně dráž, a proč zaplatit víc. Občas mi to přijde tak, že to píší ajťáci pro ajťáky, jak by měl ten ideální svět kolem roku 2 000 vlastně vypadat. Ale já se snažím nezapomínat na to, že už je vlastně ten rok 2011, rok recese a poklesu, kdy se firmy musí snažit co nejvíce šetřit. A právě si myslím, že v IT je vysoký potenciál úspor, ale o tom snad až někdy jindy.

Rok 2011 má ovšem i své kladné stránky, je to rok digitální spotřební elektroniky. Lidé kupují dotykové mobily, tablety, pračky co umí sami zvážit prádlo a je zde rozhodně velké množství pokroku. I v roce 2011 se dá v digitálním světě vydělávat, jenom mi přijde, že klasické IT jde tak trošku do kytek, a spíše se prohlubuje jeho expanze do spotřební elektroniky.
Zobrazeno: 1194x

Pravidelná obměna hardware

15 Říj
15.10.2011

V IT je jedno nejdražší aktivum, o kterém se příliš nemluví, ale každému od fochu je jasné – lidská práce. Když si vezmete, že plat vývojáře činí například 50.000 Kč měsíčně, což je v superhrubé mzdě 67.000 Kč plus další náklady na zaměstnance, jako je pronájem kanceláří, účetní atd…, tak je cena hardware opravdový zlomek celkových nákladů. Mnoho firem hardware neobměňuje a dělá velkou chybu, nejenom že jim klesá efektivita zaměstnanců či jejich motivace, ale hlavně se prudce zvyšují náklady na správu hardware a jeho další podporu.

U notebooků je vcelku zřejmé, že pokuď je používáte jako pracovní nástroj, k jejich obměně byste měli přistoupit minimálně jednou za 3 roky – pokuď máte prodlouženou záruku a jedná se o vyšší třídu laptopu (cca. nad 20.000,- Kč), v případě běžné záruky a běžného laptopu byste k obměně měli přistupovat jednou za 2 roky. Je to ze dvou důvodů, tím prvním je, že laptopy mají svojí velmi omezenou životnost, která je dána opotřebením klávesnice, baterie a dalších mechanických částí. Tou další je, že hardware se po jistém čase stává morálně zastaralý. A nakonec občas musíte přeinstalovat Windows, a jak já lidem doporučuji, když už to děláte, pořiďte si rovnou nový laptop, ten starý můžete často výhodně prodat. Například 2 roky starý laptop v původní ceně 15.000 Kč lze obvykle prodat za 3-5.000,- Kč, takže vás koupě nového vyjde jen na 10.000 Kč, což je jenom 500 Kč měsíčně při dvou leté amortizaci, v porovnání se mzdou vývojáře vidíte, jak směšná je tato částka.

U desktopů je situace snadnější, nedochází u nich totiž k tak razantnímu opotřebení jako u laptopů, přičemž nejčastěji odchází zdroje či pevné disky. V případě, že pracujete ve středně velké společnosti, nemusíte se příliš spoléhat na záruku, stačí pouze pořídit standardní 2 letou záruku, a po jejím uplynutí lze počítače – zejména ty značkové velmi snadno (a často i bez použití šroubováku) repasovat. Řekněme, že desktopy vám morálně i hardwarově mohou vystačit na trošku delší dobu, ale nejpozději po čtyřech letech bych je doporučoval všechny obměnit. Při pořízení desktopů se dá trošku ušetřit, neboť desktop stojí maximálně 10.000 Kč (včetně monitoru, klávesnice, myši a samozřejmě značkový od Dellu) a vydrží i 4 roky, takže vás ve výsledku může přijít přibližně na 200 Kč měsíčně. Takový desktop je vhodný pro ne IT pracovníky, třeba do call centra nebo do banky.

Servery jsou poslední věc, na kterou stojí upozornit. U serverů je záruka opravdu drahá a potřebujete jí, neboť veškerý hardware je často velmi specifický. Pokuď skončí záruka u serveru, okamžitě byste ho měli obměnit, neboť mu skončila životnost. Spousta firem si bohužel support k serverům nekupuje a ani je neobměňuje, protože na to nemají peníze. Pokuď na to nemáte peníze, tak to prostě podle mého názoru nedělejte, a pronajměte si VPS či spravovaný server v některém z datových center, ve výsledku to vyjde znatelně levněji, než se starat o vlastní infrastrukturu. Nicméně to zobecňuji, jistě jsou případy, kdy prostě musíte mít svojí vlastní infrastrukturu a platit za ní po celou dobu životnosti support se vám nemusí vyplatit, ale o tom snad až někdy příště…
Zobrazeno: 997x

Jak shánět a platit studentíky v IT

14 Říj
14.10.2011

Velká spousta studentíků, kteří by pro vás mohli pracovat, raději půjdou dělat inventuru do blízkého obchodu. Není se čemu divit, neboť platební morálka spousty podnikatelů je jednoduše mizerná, jednou když jsem viděl podnikatele, který se moc nehrnul do podepisování smlouvy, tak jsem radši zdrhnul. Ostatně konkurence je veliká, velké firmy zvou studenty na stáže, nabízí lepší plat a lepší možnosti, tak proč by studentík měl mít zájem pracovat zrovna pro vás.

Zásadní chybou je požadovat po studentících fakturu, není nic horšího než se zbytečně starat o účetnictví, když jako studentík máte na starosti spoustu jiných věcí a podnikatelé, kteří již mají a platí účetního by měli mít trošku soudnosti a vystavovat dohodu o provedení práce. Dohoda o provedení práce je asi nejlepší způsob jak platit studenty, je to absolutně čisté, zákonné a do jisté měsíční částky – kterou studenti obvykle nepřekročí, se z ní neodvádí sociální ani zdravotní.

Další alfou omegou při najímání levných studentů je platit rychle, včas a bez problémů. Zadejte studentovi práci za 1.000 – 2.000 Kč, a když jí dodělá, zaplaťte ihned. Netrapte ho s měsíčním čekáním, ale plaťte druhý den. Ani byste nevěřili, jak na toto studenti slyší. Když uvidí, že to jste právě vy, u koho se dají sehnat jisté peníze a rychle, začnou se snažit. Ostatně stále je lepší zaplatit si levného studenta, který nepožaduje žádné zálohy, než se trápit s živnostníkem, který sebere zálohu, práci nedodělá a vykašle se na vás – věřte mým osobním zkušenostem.

A konečná rada je, jak lze studenty snadno sehnat. Není nic lepšího než nabízet slušnou hodinovou mzdu – spočítejte to tak, aby to vyšlo na 250 Kč / hod (hledáte přeci schopné lidi), pokuď se bavíte o programátorech. Takovouto mzdu nabídněte třeba u brigád na jobs.cz, nebo vyvěste výlepky do škol, přinejhorším navštivte k tomu určenou sekci webtrhu. Počítejte s tím, že odpočatý student, který pro vás pracuje pár hodin týdně může udělat více práce za hodinu, než někdo na plný úvazek. Je ovšem potřeba vybírat, talentované programátory nenajdete jen tak. Je potřeba je oddělit například jednoduchou zakázkou za 500 Kč na 2 hodiny, a pak se rozhodnout, zda-li s nimi dále spolupracovat či nikoliv.

Zde ještě doporučím další trik, nedívejte se příliš na praxi ani životopis. V první řadě se důležitost praxe často zbytečně přeceňuje, a v druhé tyto údaje jsou téměř jistě vylhané. Nicméně to co je nejdůležitější je fakt, že často nejde ani tak o zkušenosti, jako o vůli něco dokázat. Někdo, koho programování vážně baví (a to po pěti letech praxe málokoho), kdo do toho chce proniknout, a kdo je opravdu schopný nemusí mít téměř žádnou praxi, a i přesto může vykazovat vynikající výsledky (osobní zkušenost se studentami Matfyzu bez praxe pouze s teoretickými základy). To ovšem dokážete posoudit až po testovací zakázce, která by samozřejmě měla být placená!
Zobrazeno: 2095x

Prohlídka datového centra zdarma

13 Říj
13.10.2011

Zajímalo vás někdy, jak vypadá takové datové centrum v reálu, jak funguje hasící zařízení, jaký je tam uvnitř hluk, teplota, výkon klimatizace apod? Nyní máte jedinečnou možnost toto spojit s prohlídkou zámku na Hluboké a udělat si výlet ve státní svátek Pátek 28.10.2011 přímo ve Wedosu v Hluboké nad Vltavou. Bližší info zde – Dny otevřených dvěří Wedos.

Vstup je zcela zdarma, a navíc v ceně jsou vstupenky na státní Zámek Hluboká, a Zoo Hluboká, což je úplně skvělá nabídka, jediný problém je, že vzdálenost je 150km od Prahy, kde já sídlím.

Proto navrhuji následující, ti co mají zájem o svoz z Prahy do datacentra Hluboká dne 28.10 (Pátek), nechť prosím napíší do komentářů (či mě na mail) – ozvu se (nezapomeňte zmínit svůj telefon). Pokuď naopak jedete z Prahy, a máte auto a můžete nabídnout svoz, prosím pište také. Já sám za sebe nabízím částku 500 Kč / osoba za cestu tam i zpět (včetně návštěvy hradu a zoo). Je to částka za kterou se dá téměř pořídit jízdné vlakem či autobusem – nicméně já ji raději dám za svoz autem, které nevlastním (v Praze bych jej nevyužil).

Pokuď by se shromáždilo více lidí (6 a více) a byl by nedostatek řidičů, jsem schopen z Prahy zařídit svoz (za cenu 500 Kč osoba) transportérem popřípadě mikrobusem.


Update: Hodně lidí mi psalo, že cena 500 Kč je moc, takže pokuď se nalezne levnější řidič, šup sem s tím do komentářů, za kolik nabízíte. Někdo dokonce navrhoval hromadný výlet vlakem, s tím, že na víc jízdenek je sleva, nicméně toto není možné, neboť datové centrum se nachází 2,5 km od vlakového nádraží.
Zobrazeno: 1238x